Archiv březen 2003
Pondělí 31. března
Na Marigoldův vztah k validátorům, který se mi líbil, zareagoval Marek Prokop nesouhlasně. S Markem nesouhlasím. Dovolte mi pro účely protiargumentace poněkud obsáhlejší citaci z weblogu Sovy:
... Validní HTML je nepoměrně jednodušší než jeho nevalidní odvozeniny, a to jak na naučení (obsahuje méně prvků a atributů), tak na používání (je přehlednější, snáze se udržuje a kontroluje).
..., pro laika je validní HTML nejefektivnější a skoro jediný způsob, jak zvýšit šance na čitelnost stránek v různých prohlížečích... - Marek Prokop: Validní HTML jen pro fajnšmekry? (Sova v síti - Weblog, 29. 3. 2003, zvýraznil Yuhů)
Takže teď přijde ta polemika. Zaměřil jsem se na proces učení a začátečníky, protože s tím mám trochu zkušeností.
Protože existuje moc verzí HTML, začátečník naprosto netuší, kterou z nich se má učit. HTML 3.2? Nebo HTML 4? Striktní nebo přechodné (transitional)? Nebo co takhle naučit se XHTML? Nic jako "validní HTML" jednoznačně neexistuje. Začátečník je naprosto zmaten. Chtěl se učit jeden jazyk a teď aby se naučil čtyři!
Když se učíte anglicky, jedete podle americké nebo podle Oxfordské normy? Irové mluví s přízvukem a Skotové taky. Co uděláte? Naučíte se Skotsky? Americky? Ne! Naučíte se prostě nějakou směs, však se s tím nakonec domluvíte všude. V nouzi použijete posuňky, které angličtina neobsahuje, ale funguje to. Tak je to správně.
Když někde zapomenu ukončit tag a všechny prohlížeče to pochopí, tak kde je problém? Když mně někde přebývá zavírací tag, není to vidět. Píšu sice nevalidní kód, ale je to mnohem jednodušší. Nemohu pak souhlasit s Markovým tvrzením, že validní kód se snáze udržuje.
Podle validního HTML je chyba, když na stránce použiji dvakrát stejné ID. Neznám ale prohlížeč, kterému by to vadilo (ale je fakt, že prohlížečů znám málo). U validního HTML musím kontrolovat, jestli tam to ídéčko nemám dvakrát. U nevalidního ne. Pak nemohu souhlasit s tvrzením, že se validní kód snáze kontroluje. Další příklady jistě najdete sami.
Validátory upozorňují (zcela správně) na každou sebemenší chybičku. Pro laika ale není problém vytvořit stránku se stovkou chyb. Stořádkový výpis validátoru je pro něj nepřehledný a prudce demotivující.
Dokážu udělat validní, ale naprosto nečitelnou stránku. Opačně to platí taky. Validátor neupozorní na nejčastější začátečnické chyby:
Sobota 29. března
Objevil jsem (díky IVT logu) dost dobrou původní učebnici základů HTML v češtině. Sice je to nedokončené, ale podívejte se prosím na adresu http://sweb.cz/sgh/. Uvidíte vstupní chodbu, která nic neříká. On-line výuka spouští javascriptem nové malé okno bez nabídky a nástrojů. Obsah stránky tvoří rámy. Když si prohlédnete zdroják rámů (pokud to svedete), zjistíte, že hlavní stránka webu je ve skutečnosti http://sweb.cz/sgh/uvod_web.html. Teprve z této stránky vedou odkazy na jednotlivé zajímavé části kurzu.
Nechci tu stránku studentů Gymnázia Hranice kritizovat, má velmi velmi dobrý obsah, ocení ji všichni začátečníci v HTML. Ale je to perfektní příklad toho, jak dobrou stránku zabít pomocí javascriptu, rámů a nových oken.
Možná existují čtenáři, kteří jsou ochotni studovat z prohlížeče bez adresy, nástrojů a menu. Podle mých zkušeností je jich málo. Většina z nich by pohořela ve chvíli, kdy by chtěli dát zpět. V okně bez nástrojů to není až tak snadné. Pak by se naštvali a to okno zavřeli.
Pátek 28. března
Marigold v příspěvku Rozpaky z validního obsahu a CSS krásně popsal svůj vztah k validátorům:
... rezignoval jsem na snahu mít kód Marigolda validní, protože bych se s tím tak patlal, že by mi nezbyl čas na jinou práci. Tahle "validní" záležitost je pro fajnšmekry a do doby, dokud se stránka bude v hlavních prohlížečích zobrazovat, mne to trápit nebude.
Můžu to jenom podepsat. Také nevím, proč se zabývat validátory a ztrpčovat si tím život. Dokud nepochopím, k čemu je to v praxi dobré, nebudu se tím zabývat.
Myslím, že je to obecný jev. Pokud člověk není přesvědčen, že mu konkrétní věc něco přinese, nevydrží se jí zabývat moc dlouho. Podobně je to s Marigoldem, který začínaje studovat záludnosti CSS usoudil, že CSS vlastně nepotřebuje, protože umí tabulky a fonty. Má pravdu, nepotřebuje ho.
Nesouhlasné ohlasy na Marigoldův příspěvek:
... pro laika je validní HTML nejefektivnější a skoro jediný způsob, jak zvýšit šance na čitelnost stránek v různých prohlížečích.
http://search.seznam.cz/search.cgi?w=janovsk%FD&mod=t
Aktualizace: někdy v květnu jsme to zase zrušili.
Na článek Didital divide - digitální propast mě upozornil Lukášův výběr článků. Je to hezká úvaha od Miloslava Sovy na téma vzrůstajícího rozdílu mezi připojenými a odpojenými. Mně nejvíc potěšil vliv internetu na televizi, cituji:
... Podle výzkumů Kalifornské univerzity v LA aktivní uživatelé Internetu tráví surfováním o 2 až 3 hodiny více času než před dvěma lety. Tento čas strávený on line však získali na úkor sledování televize. Přesněji řečeno, čím víc se věnuje uživatel aktivnímu vyhledávání informací na Internetu, tím méně času tráví pasivním sledováním televize.
Čtvrtek 27. března
Někde na Lupě jsem si přečetl, že www.quick.cz změnil design. A opravdu, vypadá to jinak. Tak jsem si zkusil hledat, to se na portálech dělá. Quick bere výsledky hledání ve fulltextu od Jyxa.
A teď si představte, že před výborné výsledky z Jyxa strká Quick výsledky hledání ve svém katalogu. Je to rozumné nebo ne? Podle mě to rozumné není, protože ty výsledky z katalogu za moc nestojí, protože ten katalog za moc nestojí. No a to nezmiňuji (pravděpodobně neomezované) množství placených a doporučovaných (jak se liší od placených?) odkazů, které jsou také nahoře před fulltextem.
Pokud se chce Quick dostat do portálové elity, měl by hledání ve svém katalogu posílat někam na /dev/null. Pak možná může kvalitou výsledků překvapit a získat hledající uživatele, kteří ještě neznají Google nebo výborný český vyhledávač Jyxo.cz. Když už ty výsledky od Jyxa kupuje.
Zajímavé údaje o weblozích a o délkách příspěvků: http://blog.converter.cz/weblogy_post.htm Cituji:
Průměrný počet příspěvků na jednu obrazovku jsou 2.
Nic překvapivého, řeknete si. Ale tady je to seriózně spočítané a moc pěkně zpracované.
Středa 26. března večer
Článek jsem odstranil, protože obsahoval faktické chyby.
Úterý 25. března
Marek Prokop ve včerejším příspěvku Internet Explorer jak ho neznáte, definoval důvod, proč používá Internet Explorer. Protože Marek dále píše o Avant Browseru, dovolím si ocitovat jednu myšlenku, která by mohla zapadnout:
Pro běžné, každodenní putování Webem jsem vždy používal Internet Explorer pro Windows, abych stránky viděl tak, jako většina uživatelů a netrpěl nezdravým odtržením od reality.
Internet Explorer používám ze stejného důvodu. Vidět stránky tak, jak je vidí průměrný uživatel, je pro webmastera nedocenitelným přínosem.
24. března
Dost často mi začátečníci posílají dotazy týkající se tvorby stránek. Pokud se nějaký dotaz moc často opakuje, udělám o tom sólo stránku. Teď ale dostávám dost dotazů, se kterými si nevím rady.
Článek přesunut na samostatnou stránku.
První jarní den
Na základě zajímavého dotazu jsem zjistil, že zase něco nejde nebo to neumím. Určitě znáte v HTML vstupní políčko na přidávání souboru.
Celý článek přesunut na samostatnou stránku změna vzhledu tlačítka input file.
Čtvrtek 20. 3.
Proč bychom měli mluvit o tom, co sami chceme? To je přece dětinské a absurdní. Samozřejmě že vy se zajímáte o to, co chcete, dokonce je to na věčnost vaším hlavním zájmem. Ale nikoho jiného tohle všechno nezajímá. Zbytek světa se totiž chová přesně jako vy -- každý se stará jen o to své.
Z toho vyplývá, že jediný způsob, jak zapůsobit na druhé, spočívá v tom, že budete mluvit o tom, co zajímá je a ukážete jim, jak dosáhnout cílů, které si vytýčili.
Dale Carnegie, Jak získávat přátele a působit na lidi, Tallpress 1993, strana 54.
Když jsem tu knížku četl před osmi lety prvně, neměl jsem o webu ani potuchy. Napodruhé vidím, že bych ji měl doporučit všem, kdo se snaží svými stránkami zaujmout. Zejména webmasterům firemních stránek. Na devíti z deseti firemních stránek mám pocit, že firma žije na webu jen sama pro sebe. O mě a o vás se vůbec nestará.
Úterý 18. 3.
Daniel Dočekal mi napsal vcelku skvělou zprávu. Když už jsem tu o Indošově pravém tlačítku psal dvakrát, dovolte mi napotřetí zacitovat:
V školské síti je skutečně zablokované pravé tlačítko, protože to tak zadavatel chtěl. V rámci nového provozního řádu, který by měl platit od dubna, ovšem pokud ho zadavatel podepíše, by toto omezení mělo nicméně zmizet.
Tolik Pů. Na můj dotaz ochotně upřesnil, že zadavatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Co myslíte -- podepíše zadavatel?
Neděle 16. 3.
Zrovna poslouchám v rádiu rozhovor s výherci soutěže Junior Project. Oni teď měli nějaké vyhlášení, byl tam Vláďa Mlynář, přednášel Jirka Kosek a bylo kolem toho hodně řečí. Je rozhodně dobře, když se mládež podporuje k práci na stránkách.
Redaktor rádia položil provozovatelům superhostingu.cz a signaly.cz otázku: "neměli byste ve vašem věku (kolem 16) být na fotbalu nebo na diskotéce?" Jak se jich může ptát na takovou blbost? Mám svoje zápisky z gymplu, kde je na každé třetí stránce napsáno "potřeboval bych dělat něco, co má smysl". Je skvělé, že dnes mohou kluci a holky dělat něco pořádného, i když jim společnost a rodina klade do cesty překážku v podobě školní docházky a demotivuje je minimálními očekáváními.
Myslím, že více než ocenění výjimečných žáků, kteří mají stránky, by se vyplatilo přestat považovat tvorbu stránek za něco výjimečného. Dokud se ale česká mládež domnívá, že Microsoft Word je textový editor, není divu, že dělá stránek méně, než by mohla.
Sobota 15. 3.
Jinak řečeno práce off-line podporuje koncentraci. Myslím si to. Když jsem doma připojený, pořád jenom kontroluji poštu, hraju si s Googlem, žhavím ICQ a brousím po webu. Teda skoro. Teprve když se odpojím, tak můžu doma na počítači něco pořádně udělat. Překvapuje mě to, ale jsem si jistý. V práci je to lepší, ale taky by nebyl blbej nápad občas se odpojit.
Reakce: Lukáš Mižoch potvrzuje teorii.
Pátek 14. 3.
Nedávno jsem vás, moji milí čtenáři, požádal o informace, zda mají žáci na počítačích Indoše zablokované pravé tlačítko. Došlo mi pár odpovědí.
To tlačítko je zablokované na 100% taky mě to štve!!! právě u toho komplu sedím! ...
Indoš opravdu obsahuje super zabezpečení, které ničí studentům krásné chvíle... (máme od nich počítače od září)
Tolik Marek Janů. Vít Liška doplnil:
Je to (bohužel) pravda. Život s indošem není jednoduchý.
Už se mi to zdálo jako potvrzené, když mi napsal RSC:
Co jsem se ptal bráchy, tak jim na počítačích zavedených v rámci výmyslu INDOŠ v MSII pravé tlačítko myši funguje...
Vida! Takže někomu funguje a někomu ne. Možné vysvětlení čerpám z dřívějšího emailu jedné učitelky informatiky:
...U žákovských účtů jsou tím pádem problémy se stahováním souborů (tapety, obrázky, dokumenty,....)! Věčně na mě útočí žáci stahující si manuály nebo materiál k referátům. To pak musím řešit s nimi tak, že je přihlašuji na svůj učitelský účet...
Všem, kdo mi napsali děkuji. Podělte se prosím o další zkušenosti! Fakt, že nezanedbatelná část české internetové populace nemá pravé tlačítko myši, je pro autory stránek (a nejen pro ně) rozhodně zajímavá.
Doplněno: napsal mi Browser: "hele, já mám taky zablokovaný pravý tlačítko". Na jeho prosbu to sem přidávám. Pomiňme nyní skutečnost, že Lukáš zvaný Browser pracuje na Macu.
Čtvrtek 13. 3.
"Spojení technologií Altavisty a FAST nebude vůbec jednoduché. Pokud bych o tom rozhodoval já, tak bych v roli Overture nejspíš celý engine Altavisty zahodil a pokračoval dál v podpoře FAST..."
Michal Illich na Lupě dokončil seriál o světových vyhledávačích. Dozvíte se z něj například i to, že 83% akcií Altavisty (kterou by autor nejlepšího českého fulltextu zahodil) stálo kdysi 2,3 miliardy dolarů. Kdo je nyní největším konkurentem Googlu? Proč asi Google koupil Blogger? Přečtěte si článek Vyhledávače a jejich velká hra, stojí to za to.
Středa 12. 3.
Myslel jsem si, že když budu psát weblog, že se budu moci vyjadřovat volněji než jinde. Že sem budu práskat nápady jeden za druhým. Jenomže po týdnu psaní, když jsem vyčerpal aktuální zásobu myšlenek, to zase taková sranda není.
Ne že bych neměl o čem psát. Ale dost často mě postihne taková divná autocenzura typu "počkej, tohle by sis měl ověřit". A protože blog píšu offline, zpravidla si aktuální postřeh nikde neověřím.
Jako třeba dneska jsem chtěl nadávat na stránku Genius a na jeho oranžovou vstupní chodbu. Nevadí mi, že je oranžová. Vadí mi, že tam vůbec je. Když jsem se naposledy přihlašoval do banky z domova rychlostí 28,8 (víc zázračné linky Telecomu neumožní), tak mě pěkně štvala tamní flashová animace, co se načítala snad minutu nebo dvě.
No a to je právě chvíle, kdy musím být povrchní. Kdybych byl odborník, měl bych správně zjistit, kolik měla kilo, jak dlouho se zobrazovala a jestli to náhodou nebyl applet. A měl bych naměřit velikost i té ostatní zbytečné grafiky. Měl bych zvážit, zda je to vstupní chodba nebo jestli to vlastně není rozcestník. Teprve pak bych mohl odborně podložit další příklad toho, proč by se vstupní chodby webů vůbec neměly používat.
Takhle jsem jenom povrchní padouch, co prostě jednou moc dlouho čekal, než se dostane do své skvělé "dží í" banky, jejíž adresu si nepamatuje, protože je složitá, a tak tam musí chodbou (o které si její autoři myslí, že je rozcestník). Myslím ale, že o tom weblog je. O povrchnosti a radosti ze života. Kdybych sem měl psát jenom 100% čistou objektivitu, byla by to nuda.
Úterý 11. 3.
Hodně lidí dělá chybu, když se snaží každý odstavec zbytečně natáhnout, aby byl stejně dlouhý jako ostatní.
Neděle 9. 3.
Internet Explorer 6 mě dost často překvapí nějakou nedokumentovanou vlastností. Nedávno jsem zrovna našel zmínku, že podporuje naprosto nestandardní CSS vlastnost, která umí vykreslit tři tečky na konci textu oříznutého pomocí CSS vlastnosti overflow. Zápis je:
text-overflow: ellipsis; overflow: hidden;
Ellipsis znamená anglicky tři tečky. Ty se docela hodí, protože když se u prvků použije overflow: hidden (a auto nebo scroll), tak se může dlouhé slovo oříznout v půlce znaku, což vypadá debilně. Podívejte se na příklad vlastnosti text-overflow. V Mozille a Opeře to samozřejmě podporované není, tam se slovo uřízne v půlce písmene.
Související: Text-overflow
Michal Illich napsal pro Lupu článek Vyhledávače a jejich velká hra. Nedávno jsem četl v konferenci SEO Michalovy příspěvky typu "Overture koupilo FAST !!!" a moc jsem jim nerozuměl, protože jsem se moc neorientoval v "hráčích" té hry.
Michalův čtvrteční článek do toho vnáší světlo. Přináší přehled nejznámějších a asi i nejlepších světových vyhledávačů a jejich klientů. Navíc obsahuje příslib dalšího článku o tom, jak se nedávno všichni navzájem koupili. Pro doplnění -- Michal Illich je tvůrce vyhledávače Jyxo.
Krásný způsob jak nahradit obrázkové nadpisy normálními nadpisy, které se pomocí CSS zobrazí jako obrázek, publikoval nedávno Petr Staníček. Jenže má smůlu, že nepíše anglicky, takže se o tom nikdo nedozvěděl a celý svět (včetně Sovy v Síti) odkazuje na komplikovanější a méně spolehlivé řešení.
Tak si Pixy postěžoval a já s ním souhlasím. Už jsem přemýšlel, že bych taky věci o CSS publikoval anglicky, měl bych mnohem větší návštěvnost. Ale stejně jako on na to nemám čas a náladu. Navíc už dávno nejsem špička v oboru, jako je Pixy. I když jak teď listuji jeho novou knížkou o kaskádových stylech, přijde mi zoufale teoretická. Už se těším na novou publikaci o CSS od Marka Prokopa.
Sobota 8. 3.
Slyšel jsem, že v rámci projektu Internet do škol (Indoš) mají žáci zablokovanou funkci pravého tlačítka myši v prohlížeči. Nemám to ověřené. Nevíte prosím někdo, kolik je na tom pravdy? Napište mi prosím.
Sice dostávám Sovu v síti mailem, ale to si vždycky jenom rychle prolítnu, protože většinou nemám čas. Včera jsem si ale stáhnul archiv Sovy v síti a začal jsem tušit, že stojí za pozornost. Pro ty, kdo to neznají -- Marek Prokop píše Sovu v síti jako webzin a rozesílá to pravidelně mailem.
Vařil jsem si jeden čaj (s citrónem) za druhým a četl. Lecos ze starších článků je překonané, ale většina stále platí. Jsou tam dobré triky o CSS, seriál o PHP a čtivé poznámky Martina Kopty. Přidával jsem do svých stránek jeden link za druhým. Padla na to půlka soboty, ale nelituju.
Někdy je dobré v pohodě se začíst do starších článků. Na povrch vyplave spousta dříve pomíjených nebo nepochopených detailů. Sakra, došly mi citróny.
Pátek 7. 3.
Možná bude užitnozpytce a contentology zajímat způsob, kterým dost často čtu delší texty. Nedávno jsem se nad tím zarazil, protože mi to přijde zajímavé.
Když mám dlouhý text v odstavci, zatáhnu ho myší do nepravidelného tvaru. Mám potom pocit, že se moje oko trochu lépe chytá textu. Občas myší kliknu někam jinam a označím jiný kus textu, naprosto náhodně. Skoro mám pocit, že při čtení provozuji takovou jako video hru. Obzvláště je to výhodné v dlouhých textech s řádky nalepenými na sebe. Tam se moje oko rádo drží těch náhodných konců označení. To je mimochodem důvod, proč u čtených textů doporučuji nastavovat css vlastnost line-height na něco kolem 150%, pak jsou řádky dále od sebe a lépe se čtou. Pokud to autor nenastaví, většinou si musím jeho stránku upravit bookmarkletem.
Taky si strašně rád při čtení hraju s kolečkem myši a posouvám si s ním stránku nahoru dolů. Náhodou si myslím, že od té doby, co lidi mají o kolečko navíc, můžeme dělat stránky dlouhé, delší než dřív. Neznáte někdo nějakou statistiku, kolik uživatelů má myš s kolečkem? A kolik z nich ho umí používat? Napište mi.
Doplněno: uvědomil jsem si, že text označuji z toho důvodu, že při rolování mohu dobře sledovat, kde čtu. Zkuste si to.
Další doplnění od Ad. Javůrka:
Někdy je ten text pak lépe čitelný co se barev týče.
Darkmaster bude asi slavit, protože usiloval o založení sekcí weblogů na všech katalozích. Na Seznamu jsou nyní sekce Osobní blogy a Odborné blogy. Sekce byly na Seznamu přemístěny a já jsem líný je hledat.
Protože už jsem se trochu ztrácel v tom, jak velké je které písmo v jakém prohlížeči, napsal jsem si na to porovnávací tabulku velikostí písem. Pokud tabulce nebudete rozumět, přečtěte si ten text okolo :-)
Teď na Intervalu přeložili 10 tipů jak utkat živou pavučinu aneb jak psát pro web. Už jsem to četl v létě v originálu, trochu jsem se ztrácel ve slovíčkách, ale v angličtině to má větší šmrnc. Např:
Be sexy
You are a sexual being. So are all of your readers (except the Google
robot)...
Jo, tak se mají dělat dobré stránky. Přečtěte si to. Napsal to nějakej Mark Bernstein a myslím, že se Zeldmanem. Ten překlad na Intervalu se mi líbí. Jenom si myslím, že "permalink" (trvalý odkaz) měli přeložit jako "permoník". Je to víc česky.
Středa 5. 3.
Potřebuji, aby uměl ve složité adresářové struktuře najít změněné soubory a odeslat je na server jedním příkazem. Musí umět pasivní přenos, protože jsem za proxynou. Měl by to být freeware. Poradíte prosím někdo?
Zkoušel jsem už různé věci, dokonce i krásný program sitecopy, ten ale podle všeho nezvládá pasivní přenos.
Subjektivita je největší odlišnost weblogu od zpravodajství. To je hlavní myšlenka, kterou jsem si odnesl z dobrého článku Weblogová doba čili novinář versus webloger. Je to přesně tak -- rád píšu soukromé stránky, protože mi žádný šéfredaktor nekouká přes rameno a nekecá do toho.
Úterý 4. 3.
Některé stránky na webu prostě nepřečtu. Buďto mají mrňavé písmo, které nejde zvětšit (je definované v pixelech nebo v pt), nebo to není pořádně vidět nebo prostě tak.
Celý článek Uživatelský styl bookmarkletem přesunut na samostatnou stránku.
kdo píše weblog v html bez použití publikačního systému. Na Sově jsem našel odkaz na Rozbor českých blogů z hlediska použitého publikačního systému. Vyplývá z něj, že z dvaceti nejčtenějších českých blogů (zařazených v Toplistu) většina používá jako redakční systém Blogger. Pouze jeden z dvaceti sledovaných blogů dělá blog přímo v HTML.
Pro přesnost musím přiznat, že si pomáhám HomeSitem a FrontPagem.
Doplněno 7. 3.: Napsal mi Lukáš Mižoch:
To jsem, prosím pěkně, já. Pěkně všechno doma na koleně. :-)
Pondělí 3. 3. 2003
Uplynulé týdny jsem strávil vcelku komplikovaným uvažováním nad způsobem, jakým budu udržovat svůj nový weblog. Přemýšlel jsem, zda zvolím technologii:
Generování by mohlo probíhat na lokálu:
Každá technologie má svoje pro a proti. Zejména mě limituje to, že chci příspěvky psát off-line a zároveň mi docela blbne FTP.
Nakonec jsem se nerozhodl a psaní weblogu jsem odložil. Tento odklad mi vydržel asi tři dny. Dnes tedy píšu weblog v html a posílám na server eFTýPkem.
Znáte tu pohádku Buridanův osel? Stručně: osel mezi dvěma otepmi sena nerozhodnut, ze které se nají, umírá hlady. Tak takhle jsem nechtěl dopadnout. Vzhůru do světa bloggerů!
[patka.htm]