v pátek 30. dubna 2004
Google má daleký obzor
Při příležitosti vstupu Google na burzu vydali Sergey Brin a Lary Page, zakladatelé Google, dopis investorům. Plný text dopisu jsem našel na Financial Times a rád bych vám z něj, moji milí čtenáři, vypíchnul některá témata. Nejraději bych to přeložil celé, ale je to dlouhé. Jedeme od začátku:
Google není běžná společnost. A nehodlá se takovou stát. Po celou dobu vývoje Google jako soukromé společnosti jsme Google řídili jinak, než je zvykem. Také jsme podporovali atmosféru tvořivosti a výzev, která nám pomohla v poskytování nezaujatého, přesného a bezplatného přístupu k informacím pro všechny, kdo na nás po celém světě spoléhají.Nyní je čas převést vlastnictví firmy do veřejných rukou. Tato změna přinese důležité výhody našim zaměstnancům, našim nynějším i budoucím akcionářům a zejména uživatelům Google. Standardní struktura veřejného vlastnictví může ale udávit nezávislost a objektivitu, které byly nejdůležitější pro dosavadní úspěch Google a o kterých se domníváme, že budou podstatné i v budoucnu. Proto jsme navrhli strukturu společnosti, která ochrání schopnost inovovat a udrží společnosti Google její výjimečné vlastnosti...
Občas je to trochu moc ukecané a nadnesené. To víte, je to pro investory a má to vysvětlit netradiční vlastnickou strukuru, kde akcionáři mají menší než obvyklé hlasovací právo. Taková vlastnická struktura se osvědčila v mediálních korporacích, např. v New York Times. Z dalšího textu vybírám:
- Služba našim koncovým uživatelům je v duší toho, co děláme, a zůstane naší prioritou číslo jedna.
- Děláme služby tak široce dostupné, jak je to jen možné; podporujeme 97 jazyků a většinu služeb poskytujeme zdarma.
- Reklama je náš hlavní zdroj příjmů. Reklamy, které poskytujeme, jsou relevantní a spíše pomáhají, než že by obtěžovaly.
Běh na dlouhou trať
Na světovém internetu je nejcitovanější následující pasáž:
Jako soukromá firma jsme se soustředili na dlouhodobý horizont, což se nám velmi vyplatilo. Coby veřejná společnost budeme dělat to samé. Podle našeho názoru vnější tlaky příliš často svádí společnosti, aby splnily čtvrtletní očekávání trhu za cenu obětování dlouhodobých šancí.
Lary Page nabízí zcela odlišnou strategii:
Jestliže vyvstanou nové příležitosti, může to vést k tomu, že obětujeme krátkodobé výsledky a v dlouhodobém zájmu našich akcionářů se příležitostí chopíme. Budeme mít odvahu udělat to. Budeme potřebovat, aby naši akcionáři brali věci z dlouhodobého hlediska. Mnoho společností je pod tlakem, aby udrželi svůj zisk v souladu s předpověďmi analytiků. Takže často akceptují menší leč předvídatelné zisky, spíše než větší a hůře odhadovatelné budoucí výnosy. Sergey a já to shledáváme škodlivým a budeme se snažit řídit ve zcela opačném duchu.
Celý dopis investorům je velmi dlouhý, přesto vám jej doporučuji ke čtení v angličtině. Dozvíte se, jak se budou alokovat akcie, jaká bude struktura společnosti, něco o zaměstnancích a dlouhodobé vize majitelů.
Google vstupuje na burzu (aktualizováno)
Oznámila to rozhlasová stanice BBC. Dále čerpám z různých internetových zdrojů:
Očekává se, že veřejná emise v nominální výši 2,7 miliardy amerických dolarů (přesně e * 10^9) přinese tržní hodnotu přibližně desetinásobnou. Další emise budou pravděpodobně následovat.
Samotný proces uvolnění a prodeje veřejné emise je médii označován za velmi neobvyklý. Půjde o holandskou dražbu (zdroj). Emise je údajně zaměřena na středně velké investory.
Oficiální informace se dají najít na samotných stránkách Google: Google Inc. Files Registration Statement with the SEC for an Initial Public Offering
Jestli tomu dobře rozumím, tak proces registrace emise Google dosud neproběhl, zatím je pouze podán vyplněný formulář s žádostí. Formulář obsahuje některé překvapivé údaje o dosud tajných finančních datech firmy Google Inc. Vedle celkového obratu je nejzajímavější číslo celkové čtvrtletní meziroční akcelerace zisku 146% (na $64 miliónů). Businessweek uvádí, že tímto tempem dosáhne Google pro rok 2004 zisku čtvrt miliardy amerických dolarů (BBC udává loni 100 miliónů).
Další zdroje informací si můžete najít na News.google.com, je jich jak much.
ve čtvrtek 29. dubna 2004
Kniha o rychlosti stránek
Přijde mi zajímavá. Ne že by v té knize bylo něco převratného, co by se obecně nevědělo, ale je to dobrý soupis zrychlovacích technik.
Knížku Zrychlete své WWW stránky! napsal jakýsi Andrew B. King. Při listování jsem si na Andělu nechal ujet tři autobusy. Prvních pár kapitol je nudná psychologie (obsahující špatně rozlousknutý překladatelský oříšek, když je termín flow z oblasti uživatelského zážitku přeložen jako tok, nikoli jako plynutí). Ten psychologický úvod bych doporučil ke čtení manažerům, kteří mají plnou hubu toho, jak je rychlost stránek důležitá, ale v praxi vymýšlením a prosazováním kravin stránky jenom zpomalují. Jinak je ale ta teorie v knížce vcelku nudná.
Ale je vidět, že autor je profík a ví, o čem píše, zbytek knihy je velmi odborný a povětšinou správný. Trochu mě překvapují témata, na která je kladen důraz (můžete si přečíst obsah a čtvrtou kapitolu, oboje zazipované pdf). Očekával bych třeba více informací o tom, jak probíhá http spojení a kolik času zabere. Ono je sice hezké napsat "minimalizujte počet http spojení" a zároveň "dělejte co nejmenší soubory". Jenomže co je důležitější a o kolik? To už jsem v knížce nenašel. Nakonec mi 390 korun přišlo trošku moc a nekoupil jsem ji. Ale vám se, moji milí čtenáři, možná bude hodit.
Jak tak koukám, dá se to koupit přímo u vydavatele, kde jsou i další informace, nebo třeba na Intervalu. Mrkněte i na anglickou stránku knihy Speed Up Your Site.
Zdá se, že jsem knihou listoval až moc zběžně. Milan Kryl mě mailmo doplnil:
Myslím, že právě v kapitole, co doporučuješ přeskočit, jsou uvedené odhady rychlostí, co zabere jedno spojení navíc a o kolik se má velikost stranky zmenšit...
v úterý 27. dubna 2004
Bookmarklet na zvětšování písma
Jsa uživatelem Exploreru bych bez zvětšovacího bookmarkletu asi zešílel. Na dobré polovině navštěvovaných webů si zvětšuji písmo příkazem Zobrazit > Velikost textu. Pokud je ale písmo na stránce definované v pixelech, nic se mi nezvětší.
Tento text je nepřímou reakcí na povedený článek Víta Dlouhého Móda miniaturního písma. Zmiňuje pozoruhodný trend dělat všechna písmenka mrňavá, protože pak stránka lépe vypadá. Dříve jsem tím opravdu trpěl. Písmo veliké 11 pixelů a menší prostě nejsem ochoten číst. I s dvanáctkou mám problémy. Nemůžu napsat, že bych to nebyl schopen přečíst, ale prostě mi chybí vůle kazit si oči. Potřebuju ideálně šestnáctku a nejlépe patkovou.
Můj zvětšovací bookmarklet funguje jenom v Exploreru (jinde není potřeba). Převádí většinu pixelového písma na písmo zadané relativně. Napřed jsem si u sebe na disku vytvořil soubor d:\pokusy\zvetsit.css s tímto obsahem:
p, li, td p {line-height: 1.6 !important; font-size: large !important; font-family: Times}
div {font-size: medium !important}
Potom jsem si do oblíbených položek přidal odkaz v této podobě:
javascript:document.createStyleSheet('file:///d:/pokusy/zvetsit.css','0');void(true)
Chcete-li si to rychle vyzkoušet, přidejte si (nejlépe pravým tlačítkem) tento odkaz na zvětšovací bookmarklet do oblíbených. Mám zvětšovací bookmarklet v liště odkazů a používám ho na čtení mnoha různých webů, například Lupy.
Související: Zvětšovací bookmarklet pomocí zoom (tento blog). Nehodí se pro zvětšování širokých stránek.
v pondělí 26. dubna 2004
O software 2/3 - začátečníci
Ti, kdo začínají s tvorbou webových stránek, mají problém najít programy, které by jim umožnily snadnou práci. Zkusím popsat, co by to mělo umět. A taky se budu zastávat wysiwyg editorů.
Celý článek o softwaru pro začátečníky a podmínkách jeho využití.
v pátek 23. dubna 2004
Statistika agregátorů
Zopakoval jsem na číslech svého weblogu stejnou statistiku Marka Prokopa na téma, z jakých RSS agregátorů zpráv přicházejí návštěvníci.
ve čtvrtek 22. dubna 2004
Omluva Tomášovi Hodboďovi
Jak tak sleduju dění na blozích dnešních dnů, mrzí mě, že jsem se zamotal do osobního sporu. Před nedávnem jsem sem napsal, že Tomáš Hodboď (autor Oříšku) zkopíroval část mých stránek na své bez udání zdroje. Tenkrát mě osobní spory bavily. Dnes se tomu divím. Tomáši, promiň.
I kdybychom třeba mohli spekulovat, jestli jsem tenkrát měl pravdu nebo ne, je nepochybné, že jsem to byl já, "kdo si začal". Mrzí mě to. Dalo se to řešit jinak, inteligentněji.
Většinu věcí, které umím a vím, spočívají v tom, že si pouze pamatuju chyby, které jsem udělal. Tuhle si budu pamatovat asi dlouho.
ve středu 21. dubna 2004
Úskalí robots.txt
Václav Štrupl vydal v pondělí článek na téma bezpečnosti Pozor na robots.txt. V záplavě informací tohoto týdne by mohl trochu zapadnout, a tak na něj speciálně upozorňuji. Jeho myšlenku shledávám jednoduchou, ale důležitou:
Máte-li na webu nějakou citlivou oblast a zakážete ji v robots.txt, dáváte tím potenciálnímu útočníkovi návod, na co se zaměřit. Řešením je neuvádět v robots.txt celé tajné adresy.
v úterý 20. dubna 2004
Pišme o software 1/3
Znám málo dobrých programů na tvorbu webu. Kamarádi bloggeři, rozepište se prosím o těch svých!
Zpětné udržování souvislostí
České internetové časopisy zanedbávají navigaci mezi díly svých seriálů. Z malého testu, který jsem si mezi nimi provedl, mi s relativním úspěchem vyšly pouze Interval.cz a Měšec.
Rozbor problematiky a komentář na téma odkazů ze starých článků.
v pondělí 19. dubna 2004
Audity jsou pro profesionály
Ačkoli jsou webové audity zajímavá myšlenka, nikdy nebudou podstatněji ovlivňovat dělení peněz v českém webdesignu.
Vilém Málek se v editorialu na Intervalu rozepsal o auditorech jako o naději pro český web. Dle jeho názoru by ti, kdo rozhodují o přidělování webových zakázek, mohli na audity brát zřetel a rozhodovat se podle nich. Cituji ze závěru Vilémova článku:
Co jsem to vlastně chtěl takhle při pondělku říci? Že český webdesign vstupuje do nové fáze vývoje, že se začíná konsolidovat, že snad vbrzku dojde k jeho ozdravení. Že snad zmizí amatéřina krytá pláštíkem oficiálních firem, že se snad dočkáme kvalitních webů nejen tam, kde jsou jejich autory nadšenci.... (Vilém Málek: Třetí dělá byznys, Interval.cz)
Osobně nevidím žádné trendy, které by dovolovaly takovýto optimismus. Jestliže lze v nedávné minulosti sledovat nějaký posun ke kvalitnějšímu webu, nacházím jeho příčiny spíše v technických oblastech. Jde o rychlost a dostupnost připojení, o programové nástroje a prohlížeče. Nepozoruju žádné mizení amatéřiny nebo konsolidaci.
Webové audity už dnes přinášejí cenné informace profesionálním webdesignérům. Jde ale spíše o audity specializované, například na SEO, kterému nerozumí každý grafik. Obecné audity pouze kritizující nedostatky zas tak moc nikdo nechce. Většina lidí a firem totiž moc dobře ví, že má web v dost ubohém stavu (nebo že to ta firma odflákla), nepotřebují na to audit.
Při rozhodování o nějaké větší zakázce pro větší firmu také nemá cenu moc spoléhat na auditory. Oni v tu chvíli ještě totiž nemají co auditovat. A hlavně za rozhodování bude málokdo ochoten vyhazovat prachy (obzvláště jde-li o osobu za rozhodování zodpovědnou, k čemu by tam jinak byla). Auditovat reference? Nákladné a neobjektivní. A auditovat web po jeho postavení (a zaplacení), to už je pouhý masochismus.
Hlavní problém nakonec: kdo zaudituje auditora?
Aktuálně související: Na audit webu si najměte dobrou účetní, Marek Prokop, Sova v síti
v sobotu 17. dubna 2004
Pochybnosti? Uživatelů se neptejte!
Překvapuje mě způsob, jakým Seznam vybírá nové logo. Průměrování vede do průměru.
Kdykoliv vidím na nějakých stránkách anketu na téma "jak se vám líbí nový design" nebo "co byste tu ještě chtěli", vím, že se autor stránek topí v nejistotě. Nejhorší věc, kterou může potom udělat, je respektování výsledků oné ankety. Pokud chcete opravdu vědět, co byste měli udělat, zeptejte se raději menšího počtu lidí, zato podrobněji.
Na webu je důležitý styl. Seznam má nyní dobré logo. Možná se jeho patková písmena s výraznou švihovkou někomu nelíbí, to ale není důvod ke změně. Podstatné je, že současné logo je široce známé a jednoznačně rozpoznatelné právě tím, jak je od jiných moderních log odlišné. Pokud by se mělo měnit k nějaké modernější variantě, bude to na škodu. Příliš zapadne do průměru.
Richard Feynman (můj životní vzor) na podobné téma vyprávěl příběh. Máme čínského císaře, kterého nikdo nikdy neviděl. Úloha zní: "zjistěte, jak velký nos císař má". Můžete to řešit tak, že obejdete celou Čínu a budete se každého ptát, co si myslí o délce císařova nosu. Všechno si to zapíšete a nakonec zprůměrujete. Zjistíte tím ale něco o císařově nosu?
Související: Seznam vybírá nové logo?, Tomáš Hodboď + komentáře, Oříšek
Seznam bude měnit logo, Jiří Macich
No a bude to ta trojka. Uvádějí to zdroje mimo firmu Seznam.
v pátek 16. dubna 2004
Designy se prostě ...
Občas se stanu tvůrcem designu, aniž bych si toho všimnul. Ne, že bych zrovna grafik, to spíše naopak. Ale dneska jsem se opravdu báječně pobavil. Mrkněte na web ucetniporadna.filtrovani.cz. Docela dobře napsané, připadám si tam jak doma. Ona možná tahle koncepce malého informačního webu není zas tak špatná.
Vidím, že budu muset napsat pár dalších návodů, aby ode mě nemusel nikdo kopírovat moje ubohé vzhledy. (Za upozornění děkuju Zdeňku Bauerovi.) A tak mě napadá -- máte rádi želvy? Ale to už je starší.
ve čtvrtek 15. dubna 2004
Klikací logo nestačí
Plaváček po konfrontaci s dlouhonohou asistentkou usoudil, že odkaz na hlavní stránku patří také do hlavního menu. Napsal o tom do svého nového blogu.
HTML křeče na Google
Kodérské oddělení Google ovládla nějaká zpátečnická mafie. Při prohlížení grafických návrhů Googlem avizované služby Gmail jsem na rozpacích, co je to za podivnost. Podobné pocity mám z HTML kódu nového vzhledu výsledků hledání na Google.
Google si kdysi získal moji náklonost mimo jiné kvůli jednoduchosti, s jakou přistupoval k webdesignu. Přestává to platit. Asi už o mně víte, že většinou zastávám názor "účel světí prostředky" a že jsem na cizích stránkách schopen obhajovat lecjakou prasárnu. Čeho je ale moc, toho je příliš, obzvlášť na tak důležitém serveru, jakým Google je.
Začalo to Orkutem. Dnes už pominula vlna nadšení nad touto elitářskou aplikací (a netýkalo se to vůbec kódu). Dokud jsem tam ale často chodil, tak jsem si dost všímal kódu, kterým byl Orkut napsaný. Orkut.com patří pod Google a já jsem nad ním jenom kroutil hlavou. Sice docela moderní vzhled, ale skoro žádný obrázek nemá alt, odkazy nejsou odkazy nýbrž javascriptované texty, zmatek v navigaci. Prostě podivnost, ale říkal jsem si, že to je jenom úchylka programátora, pana Orkuta. Ale asi ne.
Pár lidí má k dispozici testovací verzi freemailové aplikace Gmail. Kromě toho, že jsou k leckde vidět screenshoty, se už objevují i různá hodnocení kódu. Prý to má mít devět rámů a je to totálně závislé na javascriptu. Přístupnost a použitelnost není zrovna nejlepší a javascriptový kód je dlouhý jak Lovosice. Nevím, neviděl jsem to zevnitř, znám pouze screenshoty. Ale i z nich lze leccos hodnotit.
V první řadě mě upoutaly kulaté růžky. Nepředpokládám, že by screenshot byl z Mozilly a že by růžky byly dělané stylem -moz-border-radius, spíše bych čekal, že to bude vyskládané z tabulek a mrňavých obrázků. Kdyby měly prvky jeden kulatý roh, OK, budiž, to se dá nastylovat. Dva růžky už ale (bez proprietálního přizpůsobení kódu) nastylovat nejdou. Prvky, které tam vidím, jako by vylezly z Photoshopu nějakému hračičkovi.
Když už jsem u toho, asi nejhorší způsob návrhu webové aplikace, který jsem kdy poznal, je namalovat ji ve Photoshopu. To je fakt psycho -- grafik samozřejmě nepamatuje na tisíc případů, které mohou nastat, namaluje jenom případ jeden. A to, co vidím jako ukázku Gmailu, mi tuhle metodu připomíná.
Na druhou stranu musím připustit, že o skutečném kódu moc nevím. Jsou to jenom takové moje dojmy. Když se ale třeba podívám na požadavky na prohlížeče, kde třeba chybí Safari, už se začínám culit.
Samotná idea rozdělení emailové aplikace na rámy není zcela zcestná. Loni na jaře jsem dělal takovou malou analýzu rámování webovky mailu a klady versus zápory mi vyšly asi tak půl na půl. Největší problémy rámových stránek se ve webové aplikaci moc neprojeví. Spíš je problém přepínání focusu - aktivního rámu. Nebo zvyk uživatelů otevírat nová okna. Už jenom ošetření těchto okolností se musí hodně skriptovat. A skripty, to jsou přenášená data. U devíti rámů to jsou mraky dat a mraky http spojení. Ve chvíli, kdy se některé pevné části budou cacheovat, by to mohlo fungovat. Google cacheuje velmi dobře (obrázky například až do roku 2038), jakmile ale nastavíte vysokou expiraci něčemu, co je třeba často měnit (a skripty v sobě zákonitě budou mít spoustu bugů), tak soubory musíte začít přejmenovávat a hned je v tom bordel až na půdu. Taky jsem slyšel, že se má hlavní rám každé dvě minuty reloadovat. Takže to bude spíše chat?
Nějak jsem se zase rozkecal o Gmailu. Původně jsem chtěl pohanět hledání na Google s jeho smutnými vychytávkami a pět let staré tabulkové hacky nového designu. Rozeberu to raději někdy příště. Proč se nad tím vším ale vůbe pozastavuji: je to krok zpátky. Jednoduchostí Google vyhrával, teď v mých očích vyklízí bojiště.
Související:
Gmail: nejhorší webová aplikace, Petr Weida, About weblog,
Google v novém kabátě, 29. března, Jiří Bureš + komentáře, conBlog.
Prohlížeče Navrcholu
Statistický server Navrcholu zopakoval globální vyhodnocení záznamů z minulého měsíce. Tentokrát se zaměřil na prohlížeče a udělal z toho tiskovou zprávu.
Nic moc zajímavého z toho nevylezlo (David Kozák si to taky myslí). Dobře jsem se pobavil nad tvrzením z nadpisu zprávy "Internet Explorer postupně ztrácí podíl na trhu". Tento závěr "vyplynul" z následujících čísel:
- březen 2004: 92,9%
- únor 2004: 93,22%
- trend: 0,32% měsíčně
Pominu nyní fakt, že výsledky mají různý počet platných číslic, takže ten trend se nedá takhle určit na dvě desetiná místa. Raději zkusím trend lineárně extrapolovat (na jinou extrapolaci nemám data). Vychází mi, že pokud bude Internet Explorer takto postupně ztrácet podíl na trhu, dostane se na krásných 50% někdy kolem roku 2015. Nevím, jestli je to údaj hodný oslavy.
Ta extrapolace je samozřejmě zcestná, dělám si srandu. Mnohem víc mě zaujala některá data, která v tiskovce nebyla, ale která jsem dostal od Adama Haunera mailem (děkuju). Takže pozor, březen 2004 v české kotlině podle Navrcholu:
- Internet Explorer 4.x: 0,31%
- Internet Explrorer 3: 0,01%
- Netscape Navigator 4.x: 0,12%
- Starší Netscape Navigator: 0,00%
Není to krása? Co bych za takovouhle statistiku ještě před dvěma lety dal! Jasný vzkaz autorům, kteří odřezávají styly a zdráhají se používat DOM, zní: už se nemusíte trápit.
v úterý 13. dubna 2004
Pixyho paradigma
Cituji Petra Staníčka z jeho článku Změna stylu bez Javascriptu na blogu:
WWW stránku tvoří text a hypertexové odkazy. Všechny ostatní prvky jsou jen volitelná nadstavba a stránka musí být připravena fungovat bez nich. (Petr Staníček, www.pixy.cz, 13. 4. 2004)
Přesně jak Pixy v článku poznamenává, i já doporučuji napřed stavět stránky bez použití nejistých technologií. Ne až zpětně řešit, co se stane, když nebudou fungovat.
Čteme zleva = menu doprava
Václav Štrupl (Nitro) vyslovil v diskusi na Inervalu pod hodnocením svého projektu zajímavou myšlenku:
Menu je vpravo schválně - čteme totiž zleva do prava a mým záměrem bylo, aby si ledé prohlédli obsah dříve, než začnou při pohledu na navigaci zběsile proklikávat další stránky.
Myslíte, že to takhle funguje? Navigace vlevo je konvenční, ale menu vpravo, když jde o méně důležitý prvek, je zajímavá interpretace. Ostatně i já mám na tomto blogu menu vpravo. Nikdy mi ale nedošlo, že je to kvůli čtení zleva. Ale asi ano. Tím, že něco dám doprava, vyjadřuji tomu menší důležitost.
Starší související text: Levostranná navigace -- má opodstatnění?, Martin Kopta, Sova v síti.
Aktuálně související:
Pravostranná navigace, Václav Štrupl, Nitroblog
Navigace na pravé straně a zvyklosti uživatelů, Jan Lenčo.
Franci míní: "nevím, jaké argumenty pro pravostanné menu jsou, ale já osobně ho preferuju a to proto, že uživatel má imho myš většinou na pravé straně (hlavně kvůli ovladacím prvkům okna - vertikálnímu posuvníku, minimalizace, 'křížek' apod."
David Grudl přidal postřeh: "řešení rovnice, která určuje vztah mezi důležitostí prvku a jeho umístěním, bych spíše hledal ve zlatém řezu, než ve směru, kterým čteme. Asi do toho má co mluvit i 'použitelnost' (o té se bohužel antické prameny nezmiňují :-)"
Živě si napravuje reputaci
Martin Michálek, dříve známý blogger, píše seriál o webdesignu pro Živě.cz. První díl je spíše teoretickým úvodem.
Po dvou zoufalých dílech seriálu o rádoby-webdesignu, které minulý měsíc na Živě.cz vycházely z pera ... (nemůžu mu přijít na jméno), jde rozhodně krok o správným směrem. V článku není nic bombastického, ale doporučím ho kamarádům, kteří se stránkami chtějí začít. To podstatné uvidíme v dalších dílech.
Ohlas na tentýž článek: Historie webdesignu, Petr Weida, About weblog.
v pátek 9. dubna 2004
Regionální vyhledávání na Seznamu
Náhledové mapky s vytečkováním nalezených lokalit nedávno zprovoznil Seznam v běžném hledání. Uživatelé velmi často hledají nějakou firmu nebo službu ve svém okolí. Mapka v pravém sloupečku jim pomůže zorientovat se. Z pravého sloupce zároveň zmizela robustní grafická reklama (ale jenom někdy).
Zkuste si třeba hledat zubaře ve slaném dotazem "zubař slaný". Rovnou to přepíná do regionu Kladno (Slaný patří pod Kladno) a v pravém sloupečku se dá ještě přesněji dokliknout jenom Slaný. A vpravo je tam mapka.
Nebo jsem třeba hledal půjčovnu lodí. Najde jich to spoustu, ale hlavně hned vidím, kde jsou. (A taky rovnou vidím, že žádná není u Chebu, kde by se mi zrovna nejvíc hodila. Tak si v mapičce alespoň kliknu na Plzeňský kraj.)
Musím říct, že ten pravý sloupeček se mi líbí. Jsou v něm ještě navíc nalezené sekce a textová rekama (zatím asi necílená).
Kód hledání se mi zdá být kompletně nový (což má váhu, ten starý jsem psal), zmizely v něm některé chyby a podivné hacky. Chose je machr. Dole zmizela oblast "kde se dá ještě vyhledávat" vedle spodní reklamy, což je asi dobře, ale taky je to možná chyba. Ještě by to chtělo vylepšit ovládací prvky kolem formuláře, dopsat chybové hlášky a zrušit to nešťastné automatické přepínání na Google, když se nic nenajde. Mapička se mi ovšem líbí a budu ji rád používat.
ve čtvrtek 8. dubna 2004
Nedodané podklady
Firmy, které se zabývají tvorbou webů pro zákazníky, by si velmi pomohly, kdyby klientům nabízely také zpracování textů stránek. Myslím si to na základě zkušeností z mého okolí.
Celý článek uvádí důvody, proč se na psaní textu soustředit nebo to svěřit profesionálům.
ve středu 7. dubna 2004
Další obrázkový CSS rollover
Martin Snížek na Intervalu uvádí zřídka používaný, leč efektní postup, jak pomocí CSS udělat náhradu obrázku v odkazu při přejetí myší. Původní obrázek je normálně v HTML kódu, avšak při přejetí myší se kontextovým selektorem, relativní pozicí a nulovým z-indexem přenese za obrázkové pozadí nadřazeného prvku. Takže obrázek přestává být vidět a je tam to pozadí, což udělá efekt záměny.
Na článku je podstatný praktický přístup s množstvím komentářů. Není to kupa teorie. Obzvlášť oceňuji postup hackování pro prohlížeče IE 5.x. Ačkoli podobných návodů na rollover existuje mnoho, je dobré znát další možný postup (ideální Pixyho řešení nejdou vždy použít).
U Martina Snížka jsem si na kvalitu článků už zvyknul. Když už chválím Interval.cz, musím upozornit na rozhovor Tomáše Hodbodě s Johankou. Johanka je korektorka serveru root, matfyzačka a šílená.
Jak to chodí ve webdesignu
Magambi začal psát seriál o praktikách českých webdesignérských firem pojmenovaný Dinosauři českého webdesignu. Občas sice moc zobecňuje, ale je vidět, že pracuje v oboru. Evidentně ví, jak to chodí, obzvlášť jsem si vychutnal pasáže o obchodnících.
- Dinosauři českého webdesignu - úvod: rozdělení firem do tříd podle zvířátek.
- Dinosauři českého webdesignu II - struktura: obchodníci, svébytní programátoři, zbyteční grafici, nedocenění kodéři. To ostatní nikdo nezná.
Těším se na další díly. (via weblogy.cz)
Neopsal? Ale opsal.
Měli jste někdy v písemce stejné chyby jako soused z lavice? Tímto příspěvkem pokračuji ve sporu s Oříškem, zatím mě to baví.
V pondělí jsem vyjádřil přesvědčení, že stránka o PageRanku na Oříšku obsahuje a informace zkopírované z mé stránky bez uvedení zdroje. Dotčený autor Tomáš Hodboď se brání reakcí Yuhů si dělá nárok na Googlův vzorec. Cituji:
... A kvůli jednomu písmenku "m" opravdu nehodlám odkazovat. To ho radši změnim. Jinak mám dojem, že v článku PageRank všechny výroky cituji. Od Dušana jsem nic záměrně neopsal.
Já si to nemyslím. Když se podívám na oba odstavce o výpočtu, je tam patrná veliká podobnost. Pravda, některé věty jsou trochu přehozené. Nevím, jestli Tomáš opisoval záměrně, každopádně do svého článku opisem navíc přenesl jednu moji chybu.
Originální dokumentace Google se nenachází na australské adrese http://www7.scu.edu.au/programme/fullpapers/1921/com1921.htm, jak omylem uvádím, nýbrž na adrese http://www-db.stanford.edu/~backrub/google.html. Ta australská adresa je jenom mirror, Google vznikal na Standordské univerzitě. Mám v odkazu na "originální dokumentaci" chybu. Oříšek také uvádí odkaz na "originální dokumentaci". A se stejně špatným odkazem. Čímpak to bude?
Citace nejsou pouze samoúčelným prostředkem pro zvyšování ega původních autorů. Fungují mimo jiné jako nástroj na odhalení chyb.
Reakce
Na tento zápis napsal Tomáš Hodboď reakci. Tvrdí, že neopisoval a trochu níže (cituji):
Jak už jsem řekl, při psaní článku jsem měl otevřených 40 webů o PageRanku a zkoumat, která dokumentace je ta originální, mě opravdu nenapadlo. Nepřikládal jsem tomu odkazu nijak vekou váhu a možná jsem považoval Dušanovu stránku za důvěryhodný zdroj, možná jsem ten odkaz našel jinde, možná to byla náhoda. Už je to dlouho, co jsem to psal a zkoumání originality dokumentu bylo asi to poslední, co bych kontroloval.
Zní vám to důvěryhodně?
v úterý 6. dubna 2004
Morfeo zrychluje indexaci
Obsah stránek se bude ve vyhledávači aktualizovat mnohem častěji než doposud. Podle důležitosti a kvality stránky to bude každý den, nebo 8x, 4x a 2x do měsíce. Žádná ze stránek v databázi vyhledávače nebude starší než 28 dní.
Tolik tisková zpráva společnosti Centrum.cz o jejich vyhledávači (tiskovka k nalezení třeba na Lupě).
Jsem překvapen. Že Morfeo mělo velké problémy s aktualizací stránek, to se tak nějak tušilo. Že ale na diferencovanou aktualizaci nemělo zřejmě vůbec žádný nástroj, to bych si fakt netipnul.
v pondělí 5. dubna 2004
Takhle se necituje
Dva cizí články mi dnes pěkně zvedly obočí. Jejich autoři okopírovali texty z mých stránek bez uvedení zdroje. Sám sice neumím sice psát striktně citace přesně podle vědeckých norem, ale bezpečně poznám, co už je příliš.
Pokud cituji text, musí být vždy alespoň z kontextu zřejmé, že cituji a odkud. Neuvedení zdroje chápu jako porušení jednak autorského zákona, ale zejména jako porušení dobrých mravů. Navíc by tam měl být odkaz na zdroj.
Napřed zmíním článek, nad nímž jsem se jenom pozastavil, ale není to nic tragického. Petr Weida v příspěvku Gmail: Freemail od Googlu opisuje čtyři věty mého volného překladu stránky gmail.com. Z Petrova textu přitom vůbec není patrno, že jde o citát. To se mi vůbec nelíbí, překlad je totiž také autorské dílo. Naštěstí to níže zachraňuje odkaz na zdroj, není však zřejmé, že jde o zdroj.
Aktualizace: Petr Weida článek brzo ráno uvedl na pravou míru, děkuju.
Jak říkám, tohle je maličkost, navíc pravděpodobně nejde o záměr. Mnohem nepříjemněji mě překvapil Oříšek.
Obšlehnutý vzorec PageRanku
Mrkněte schválně na Oříšek na stránku Učebnice SEO PageRank. Najděte si tam kapitolu Výpočet Google PageRank se vzorecem. Pak vzorec porovnejte se vzorcem na mé starší stránce o Google. Vzorce jsou nachlup stejné. To nepřekvapí -- vzorec PageRanku je běžně známý. Vtip je ovšem v tom, že běžně známý a skoro všude citovaný vzorec obsahuje chybku: chybí v něm vydělení počtem všech stránek. Tento počet jsem ve vzorci náhodou označil písmenem m. Tomáš Hodboď na Oříšek vzorec kompletně zkopíroval včetně mého označení běžně neuváděné veličiny m. Navíc některé věty jako bych už někde četl.
Kdyby byl pod článkem odkaz na zdroj, mlčím jako ryba. Kdyby byla veličina m označena jiným písmenem, ani neceknu. Kdyby byla kritizovaná stránka hodnotná, považoval bych to za přehlédnutí a řešil bych to neveřejně. Pokud se ale na té stránce vyskytují věty typu "Aby cílová stránka B získala také PageRank 0.1, muselo by na ni vést 10 odkazů ze stránek s PageRankem 0.1
", čili nesmysly, je zřejmé, že o tom autor moc neví, a tak si nehodlám brát servítky. Je to prostě plagiát a basta.
v neděli 4. dubna 2004
Neumím psát apríly
Milan Kryl se krásně nachytal na zdejší Aprílový spot o průhlednosti PNG v Exploreru. Vyplývá to z jeho článku Průhlednost v MSIE i v Mozille. Z Milanova napálení ale nemám moc radost, protože to spíše znamená, že neumím psát apríly. Asi to vypadalo moc důvěryhodně.
Jenom stručně k té průhlednosti -- Milan odkazuje na anglicky psaný článek, pojednávající o tom, jak udělat poloprůhledný objekt v Exploreru a v Mozille. Stačí zároveň použít CSS vlastnosti filter: alpha() a -moz-opacity. Domnívám se, že je to postup starý už asi rok (a mimochodem nefunguje v Opeře). Přesně stejný trik jsem použil právě v článku Aprílu, aby to vypadalo, jako že zprůhledňuji pomocí Active-X. Takže jenom dodatečně upozorňuji, že zPoloPrůhlednění PNG v Exploreru se nedělá pomocí žádné Active-X komponenty, ale buďto zmíněnou kombinací filtrů, nebo třeba filtrem filter:progid:DXImageTransform.Microsoft.AlphaImageLoader(src='obrazek.png'). Jak udělat poloprůhledný png v Exploreru.
Já bych to normálně moc nerozpitvával, ale chodí mi příliš mnoho dotazů na to, kde že se dá najít ten čínský PNG převodník.
v pátek 2. dubna 2004
Nová verze EasyBlogu
Libor Krayzel po několika týdnech práce uvolnil další verzi oblíbeného blogovacího nástroje EasyBlog. Některá vylepšení jsou revoluční. Já například oceňuji možnost spouštění externího dávkového souboru při generování, jiní jistě využijí pohodlné vkládání obrázků. Příspěvky si lze psát do zásoby a datum se dá ještě lépe konfigurovat.
Jak si po sobě čtu předchozí věty, připadám si jak agent mrkvosoftu (třeba to "ještě lépe konfigurovat"). To je život, ono to asi jinak psát nejde. Snad případné zájemce uklidním, když napíšu, že EasyBlog spokojeně používám už po deset měsíců jak na tento blog, tak na deníček. Fakt je to dobrej soft. Přeji autorovi výdrž do dalších vylepšení.
Gmail: zkontrolujte datum
Google brzo zprovozní bezplatný email s kapacitou 1 GB pro každého uživatele. Datum oznámení této bomby ale zvolil velmi nešťastně. Nebo naopak vypočítavě?
Na stránce www.gmail.com se můžete dočíst o chystaném projektu Gmail. Je to krátké, tak to volně ocituji:
- Není třeba maily třídit, stačí vyhledávat. Hledáním se najde zpráva, ať už přijatá nebo odeslaná.
- Nic se nemusí vyhazovat. Zdarma je 1000 megabajtů prostoru.
- Udržují se souvislosti. Každý email si pamatuje souvislost s odpověďmi, zobrazuje se to jako konverzace.
- Žádné grafické reklamy nebo pop-upy. Zobrazuje se pouze text a kontextová reklama.
Zrovna poslouchám BBC, kde mluví Jonathan Rosenberg z Google.com (přibližný přepis) a sype si jako popel na hlavu. Celý den vyvracel zprávu o tom, že by Gmail byl hoax (poplašná žertovná zpráva). Aprílovým žertíkem od Googlu byl ve skutečnosti jakýsi inzerát na práci na Měsíci.
Navíc služba jako Gmail dává smysl. Velký prostor, to mi u Google sedí. Žádné grafické reklamy? Ano, to odpovídá. Kontext a vyhledávání? Jasně. A kontextová reklama je zřejmě důvodem, proč to všechno dělají. Asi se nespletu, když si tipnu, že patičky emailů budou inzeráty z Google AdWords zacílené podle obsahu emailu.
Pamatuju si, že když se přejmenovával Paegas na T-mobile, že si taky spousta lidí myslela, že jde o Apríl. Stejnou chybu teď udělal Google. Nebo to nebyla chyba, ale záměr? Vsadím se, že o Gmailu budou dnes psát úplně všude.
Tak jsem ještě našel oficiální stránku o spouštění projektu. Stejně jako Orkut je i Gmail dalším z projetků, který se začal vyvíjet v pětině volného času, který mají vývojáři Google nařízeno trávit na vlastních projektech. "O milión lentilek později se zrodil Gmail".
Takže nakonec jo: David Krane, mluvčí Google, potvrdil záměrné časování: "the company decided to have fun with the timing of the announcement by keeping the release lighthearted.
"
ve čtvrtek 1. dubna 2004
Poloprůhledný PNG v Exploreru
Že Internet Explorer normálně neumí zprůhledňovat obrázky ve formátu PNG, je stará bolest webdesignu. Kvůli této nedokonalosti nejrozšířenějšího prohlížeče se na stránkách prakticky vůbec nedají používat moderní designové postupy využívající gradienty a poloprůhlednost.
Za chybějící podporu může nedokonalá komponenta Active-X, která obrázky PNG zpracovává, přesněji její chybná interpretace alfa-kanálu. Nyní se ale objevil prográmek, který umožňuje hotový png obrázek převést do jiného souboru png, který si zachovává všechny svoje informace o poloprůhlednosti, ale zároveň je obohacený o nestandardní informace o průhlednosti pro Active-X komponentu, takže se dokáže poloprůhledně vykreslit i v Internet Exploreru. Je teda trochu větší (je v něm kanál navíc), ale to je už daň. Konvertzní program PNG图形格式不错 zatím patrně existuje jenom v Tchaj-wanské čínštině, ale je docela jednoduchý. Navíc na domovském serveru sohu.com lze najít i návod. Určitě se brzo dočkáme překladu. (Via The National)
Malá ukázka: <img src="http://www.jakpsatweb.cz/images/podzim1.png" width="320" height="240">
A teď s druhým (neprůhledným) obrázkem na pozadí:
<div style="background: url('http://www.jakpsatweb.cz/images/podzim2.jpg') no-repeat;">
<img src="http://www.jakpsatweb.cz/images/podzim1.png" width="320" height="240"></div>
Reakce Viléma Málka: uživatelé MyIE2 a některých dalších nadstaveb MSIE nic neuvidí, protože tyto programy ve standardním nastavení blokují provádění ActiveX komponent ;-)
Možná reakce: Technicolor Darkroom : pokročilé CSS, Radek Hulán
Aktualizace 4. dubna: I sželelo se matce milých dítek a prozradila pointu. Apríl.