Archiv květen 2003
20. května
Když se sova chytí do sítě, je dost snadné se do ní strefit. Marek Prokop, český guru použitelnosti webů, souhlasil s tím, abych sem napsal tři věci, které vytýkám jeho stránkám Sova v síti.
Celý první díl šťouchání do Sovy.
pondělí 19. května
Mám tendenci více věřit programům a stránkám, jejichž autor reaguje na moje podněty.
Například se mi velmi líbí program EasyBlog Lite, protože každou chybu, kterou nahlásím, autor opraví.
Podobně mě potěšil autor Toplistu Pavel Francírek, když do detailů o stránce přidal odkazy na často volané statistiky. Nedávno pak rozšířil přehled "odkud přišli" z dvaceti položek na padesát. My se sice spolu vídáme osobně, ale tohle zapracoval na základě mého mailu. A když už o něm píšu, tady máme fotku: Franci s nějakými děvčaty.
Reagujte na podněty. Uživatelé vám budou důvěřovat.
Tak jsem byl ve čtvrtek večer na oslavě narozenin Seznamu. Pozval mě Mirčo. Byla to párty hrůzostrašného stylu, které jsem se napřed hodně polekal. Tím děsným stylem myslím duc duc milión decibelů v temné zakouřené hale s barem, spoustou jídla a stovkami neznámých lidí.
Brzo jsem zjistil, že podnik na Štvanici, kde se narozeniny slavily, má i suterén, kam jsem prchnul před Michalem Davidem a jeho zpěvem. Po té, co Ivo Lukačovič předal šek na hodně peněz nějaké dobročinné organizaci, si totiž na pódium vlezl tlustý člověk. Moderátor oslovil publikum "chcete, aby nám zazpíval Michal David?". "Néééé," ohlásilo publikum tak zoufale, že moderátor slyšel "Ano", a tlusťoch začal zpívat.
V příjemném suterénu mi depku léčilo skládání vlašťovek z listů časopisu SReality. Hezkej časopis, na vlašťovky se ovšem nehodí. Náladu mi zlepšilo, jak se jedna z pěti vlašťovek házených z balkónu na parket zachytla do nějaké osvětlovací konstrukce, kde zůstala viset. Na oslavě narozenin se mi nakonec líbilo, zejména se o to zasloužily tanečnice v plavkách, pomerančový džus a konverzace s mistrem cukrářem o jeho úžasných dortech.
Byla to dobrá akce. Seznam dal najevo, že si váží svých partnerů. Účastnilo se mnoho lidí na webu významných. Jak ale nemají na čele napsánu svou emailovou adresu, neměl jsem šanci je poznat.
15. května
Kromě kočičky Zuzanky (gratuluji) a lišky Elišky (všechno nejlepší), slaví patnáctého května narozeniny také Seznam.cz. Zdalipak víte kolikáté?
body, html {/*scrollbar-base-color: #eeeedd; scrollbar-track-color: #ffffff; scrollbar-3dlight-color: #cccccc}
Vidíte ji? Já jsem tu neuzavřenou poznámku /* přehlédnul. Explorer to zbaštil a pochopil, že jako celá deklarace neplatí. Mozilla to nezbaštila a ignorovala celý styl až do konce souboru. Takže jsem měl asi čtrnáct dní stránky v Mozille bez stylu, protože jsem na to koukal v Exploreru.
Jestli to vadilo moc nebo málo, nevím. To musí posoudit uživatelé (číst se to dalo). Teď mě ta chyba přivádí k myšlence, zda bych neměl své zápisy kaskádových stylů zbavit nestandardních hacků a občas prohnat validátorem. Za upozornění děkuji dobrodinci, jehož mail jsem si asi omylem smazal.
Mimochodem taky vím, při jaké příležitosti jsem si to rozbil. To když mě Marek Prokop upozornil, že barevné lišty prakticky vždycky snižují použitelnost stránky.
14. května
HTML tag <link> se dnes používá nejvíce na připojení stylopisu (rel="stylesheet"), občas na připojení ikony. V HTML má už ale od začátku tag <link> fungovat spíše jako navigační prvek.
Celý text s odkazem na další článek.
Martin Michálek už dělá spíše managera než kodéra, a tak se začal zajímat o teorii ladění CSS. Sám už to jistě umí dlouho, ale jak to naučit jiné? V příspěvku Proč to sakra nefunguje nastiňuje obecné zásady ladění kaskádových stylů.
Chtěl jsem si ověřit, jednu teorii, totiž že v IE 6 se tabulka se zadaným css stylem "table-layout: fixed" se vykresluje po řádcích a nečeká se na celou tabulku. Napřed jsem si to testoval pomocí skriptů, ale to házelo divné věci. Tak jsem se rozhodl, že si "někdy" musím sehnat nějaký software, který umí simulovat pomalé připojení.
Opravdu náhodou jsem po chvíli zrovna browsil na novém weblogu Příručky moderního webmastera. Našel jsem tam odkaz na program, který umí pomalé připojení testovat. Stáhnul jsem si tedy WebSpeed Simulator.
Načež jsem si mýtus vyvrátil. IE 6 neumí tabulku vykreslovat po řádcích ani se style="table-layout:
fixed".
Aktualizováno: trochu špatně jsem měřil. Opravdu to po řádcích vykreslovat umí. Ale asi po sedmi, ne po jenom. Natož pak po buňkách. To ne.
Máte-li nějaký kuriózní operační systém nebo prohlížeč, zapojte se do Pixyho testu písem.
12. května
Doplňující informace, které se často dávají do atributu title, správně patří do normálního textu.
Celý článek o vhodnosti atributu title.
8. května státní svátek hurá
V Internet Exploreru lze dosáhnout zoomování stránky podobně jako v Mozille nebo Opeře. Kód bookmarkletu mi poslal Petr Pokorný.
Kód a celý článek o zvětšovacím bookmarkletu.
Datově příliš velké stránky a reklamy byly problémem vždy. Dnes se k tomu připojuje aspekt, že jedni to mají v pohodě, jiní ne.
Celý článek o rozevírání nůžek rychlostí připojení.
Johanka (největší drbna na MatFyzu a korektorka Roota) draží své jeté tričko. Kdybyste někdy v Praze potkali holku, která bude mít ve vlasech sponku s procesorem LSI LOGIC L1A2193, tak to bude johanka po dražbě. Zatím nosí ve vlasech místo sponky zeleno-zlatý procesor sparcového terminálu a docela jí to sluší. (Taky nevím, co je to sparcový terminál.)
5. května
Když jsem se minulý týden probíral českým webem, abych o tom sem něco napsal, spousta věcí mě zaujala. Jenže negativně.
Lukáš Lánský v první polovině článku Uživatel vs. webmaster probírá problematiku cookies, které uživatelé ve strachu odmítají, aniž by věděli proč. Druhá polovina článku je o tom, co na stránky nedávat. Autor zmínil zajímavý problém flashové reklamy, kterým se nikdo (pokud vím) u nás nezabývá:
... flashové animace dost podstatně zatěžují starší procesory. Zvláště pokud jsou stránky určeny pro mladou generaci, myslet by se mělo převážně na parametry školních počítačů. (Lukáš Lánský, PCsvět, 4. 5. 2003)
Postavil jsem se v knihkupectví před regál s počítačovou literaturou. Koukal jsem na obálky a jejich grafické zpracování. Dost mě to dostalo.
Je určitě těžké nakreslit něco na knížku o programování. Zkuste výtvarně pojmout něco, co nikdy nikdo neviděl! Jak nakreslíte ASP? Nebo CSS? Řešení je takové, že se tam prostě nakreslí všechno.
Na obálkách literatury o programování se prohánějí tygři, ještěrky, plachetnice, prolíná se to, madam se usmívá. Zeměkoule, klávesnice. Grafy konvergují v plus nekonečnu, nadpisy mají tři stíny. Čím víc motivů se na papíře prolíná, tím lépe. Jsou sice i hezké knížky (takové ty dvoubarevné bichle s černobílým zvířátkem), ale většinou je to prostě HNUS.
Zajímavé je taky, že už je to tak asi 5 let stále stejně. Ty obálky jsou naprosto zaměnitelné. Dnes se z nich směje úspěšný kravaťák stejným stylem, jako se smál v roce nula a bude se smát v roce milión. Hlavně že je poloprůhledný.
Docela by mě zajímalo, jestli redakce vydavatelství mají nějakou strategii co se obálek počítačové literatury týká. Vůbec bych se nedivil, kdyby ta strategie nebyla zaměřena na kupující (což jsou asi většinou programátoři, kteří se na ty obrázky moc nedívají), ale na někoho jiného. Zatím pouze hádám, koho by asi křiklavá nesmyslná obálka mohla ovlivnit, ale mám jeden tip: je to zaměřeno na knihkupce. Už jsem totiž viděl, jak na Andělu odložili oranžovo-modrý Nielsenův Webdesign do spodního šuplíku. Když jsem se ptal proč, tak mi řekli, že ta obálka vypadá, jako by nebyla o počítačích, protože na ní nejsou obrázky.
[patka.htm]