Yuhůův weblog o webu

ve středu 23. srpna 2006

Rady provozovatelům 2: pohodlí autora

Učiňte všechna možná opatření, aby byla tvorba webu pro autora jeho obsahu pohodlná, protože jenom tak je šance, že pro něj tvorba webu bude zábavou a ne odpornou prací.

Čtete druhý díl seriálu Rady provozovatelům webů. V minulém díle jsem doporučoval, aby se web nemusel udržovat. Dnes je moje rada pouhou parafrází téhož principu. Pokud je třeba web přeci jen udržovat, musí to být snadné. Už minule v komentářích zaznělo, že ne každý web se dá udělat bez aktuálního obsahu, záleží na typu webu. Jsou weby statické, jsou ale i weby článkové nebo weby funkční, které něco dělají. Ve všech případech ovšem musí jít obsah aktualizovat snadno, jinak časem skončí.

Obsah znamená práci

V dnes módní optimalizaci pro vyhledávače platí pravidlo, že obsah je král. Čím víc navštěvuji různé stránky, tím víc si všímám, že obsah není král jenom při optimalizaci, ale obecně. Určitě si na cizích webech všimáte toho, co nefunguje: neplatné odkazy, nejasně popsané formuláře, nedostatek informací, nesrozumitelné věty. Zatímco v minulosti stačilo k dobrému umístění na žebříčcích popularity prosté technické řešení problému, které "aspoň nějak fungovalo", dnes je potřeba uživateli předložit web informačně bohatý a srozumitelný.

K tomu všemu je potřeba práce. Tvorba textů, přepisování textů, tvorba nových stránek, odkazování, sběr informací, testování, psaní nápovědy. Někdy tuto práci dělá textař, někdy ředitel, někdy webdesignér, někdy holka pro všechno (tedy projekťák), ale je to prostě práce. Práci nedělá nikdo extra rád a každého unavuje. Existují případy, kterým se budu věnovat v dalších dílech, kdy taková práce někoho baví, takových ale není moc. A když už někdo skousne zuby a do práce se pustí, musí mu systém webu vyjít vstříc. To platí jak pro velký tým, tak pro web, o který se stará jediný člověk.

Ztráta motivace

Teď už jsem dost blízko problematice redakčních systémů a značkovacích jazyků. Jestliže se web se zvoleným systémem a jazykem upravuje snadno nebo aspoň srozumitelně, tak se to dá vydržet. Když se ale kvůli každé změně musí pokaždé trávit hodina studiem, jak ty stránky vlastně fungují, je to špatně. Nebo přepisovat dvacet souborů a pak se modlit, aby to fungovalo. V takovém případě rozvoj a údržba webu nikoho nebaví a jde to časem do kopru. Takový stav poznáte podle toho, že odpovědná osoba nedokáže stanovit termín požadované změny (protože tuší, že se změna raději provádět nebude), že práci na stránkách sami odkládáte nebo že se mezi programátory stává populárním heslo "celé to přepsat".

Redesign stylem "celé to přepsat" většinou není blbý nápad. Pokud ale povede jen k tomu, že věci opět nepůjdou snadno aktualizovat, skončí to časem zase jenom dalším zákysem. Možná čekáte radu, jak to tedy přesně dělat. Takovou obecnou radu nemám, mám jen sadu pravidel, protože záleží na spoustě věcí. Proč chtít, aby web šel snadno a pohodlně aktualizovat: Pak je totiž šance, že to autora obsahu (případně komunitu) začne bavit dělat. A jenom tak může vzniknout onen "královský obsah". Pokračování o motivaci bude příště.

Co to znamená pohodlná práce na obsahu

Příklad: některé vlastní weby píšu v programu FrontPage. Když se s ním člověk naučí (což je ale velmi těžké), je v něm psaní webů velice pohodlné, protože přitom nemusím na nic myslet. Nesoustředím se na HTML jazyk -- píšu ve wysiwyg módu a jenom přiděluju styly. Nemyslím ani na umístění souborů (jsou stále ve stejném adresáři rozděleném podle projektů). Naučil jsem se, jak donutit program vytvořit mi automaticky menu, a při zakládání nové stránky pouze stanovuju její budoucí URL. FrontPage si sám udržuje odkazy mezi různými stránkami a můžu si to kdykoliv na disku proklikat (hůře se ale tvoří nějaký složitější automatický obsah, což mě zdržuje). Když něco potřebuju na stránce změnit, tak prostě hrábnu do kódu. Posílání stránek na server se dělá jedním tlačítkem. Mám ale obrovský problém, když chci, aby na webu pracovalo více lidí najednou. Z toho je vidět mých osm podmínek pohodlné aktualizace:

  1. Snadné pochopení systému pro nováčka -- většinou stačí, když se to podobá něčemu, co zná.
  2. Jednoduchý nebo aspoň srozumitelný značkovací jazyk (ideálně wysiwyg, případně nějaký wikijazyk, v nouzi HTML).
  3. Není třeba hledat soubory ani adresu systému nebo zjišťovat, jak co funguje.
  4. Snadno se zakládají nové objekty (např. stránky).
  5. Snadné testování výsledku a udržování souvislostí.
  6. Změnit musí jít každý prvek stránky, když je potřeba (nebo aspoň skoro každý).
  7. Nesmí být problém dostat změny na server.
  8. Na tvorbě obsahu se může bez problémů podílet více lidí.

Troufám si říct, že dnes ještě neexistuje systém, který by tohle všechno zvládal úplně perfektně, takže je třeba hledat kompromisy. Některé webové redakční systémy jsou ale už hodně blízko. Chcete-li mít v blízké budoucnosti dobré živobytí, staňte se konzultanty na redakční systémy. Ne všechno se ovšem dá řešit redakčním systémem. Když se potkávám s nějakým webovým projektem, v duchu si probírám, co z těchto osmi bodů splňuje a co ne. Komentáře jsou vaše.

trvalý odkaz

Yuhůův weblog píše Yuhů Yuhů. Kontakt. Weblog patří pod Jak psát web.