1. 3. 2009
Aby webový chat nějak fungoval, musí na něj chodit nadkritické množství lidí. Když na něj chodí podkritické množství lidí, tak je tam mrtvo a chcípnul pes. Platí to jak pro chaty, tak pro diskuse a sociální sítě, prostě cokoli, kde se na webu potkávají lidi. O zkušenosti s kritickým množstvím lidí mě kdysi poučil Bizi, když s Francim na Seznamu spouštěli Lidé.cz. Tenkrát před povodněmi jsme pozorovali statistiky a třásli jsme se, zda se Lidé chytnou.
V souvislosti s Facebookem jsem teď začal uvažovat, jestli ta kritická množství nejsou dvě. První kritické množství -- to normální staré -- se týká toho, zda sociální síť vůbec ožije. Říká, za jakých okolností nebudou lidé odcházet. A druhé kritické množství, přemýšlel jsem, je takové množství lidí, které začne aktivně vtahovat další lidi mezi sebe, aby aktivně přicházeli. Protože teď se kolem Facebooku přesně tohle děje. Když chci jít s kamarády do kina, tak je dosti faux pas je zvát telefonem, protože na Facebooku už je to dávno založené jako akce.
Čím víc jsem o tom ale uvažoval a snažil se to druhé kritické množství nějak rozumně nadefinovat, tak mi to moc nešlo. A přišel jsem na to, že 2. kritické množství nepotřebuju, že mi stačí to první, protože se možná děje něco jiného. Možná že hmotná realita (tím myslím prostě hmotu, 3D prostor, těla z bílkovin, noví uživatelé dostanou jméno bez hesla, znáte to), tak tahle hmotná realita že je možná socilální sítí s podkritickým množstvím uživatelů. Samozřejmě jak čí realita, moje třeba ještě ne, ale znám pár takových lidí. A není to jenom Facebook, jsou to i třeba WoWy. Tedy stejný koncept jako v chatech -- ve hmotné realitě je tak málo lidí (podkritické množství), že chcípnul pes a je potřeba jít jinam. WoWy paří celá třída (nadkritické množství), takže v téhle realitě má smysl být.
Další články jsou v archivu.
Nejnovější příspěvky na hlavní stránce blogu.