Yuhůův weblog o webu

Nashledanou v Radlické

V Seznamu se stěhujeme do nových prostor. Tento článek není informační, nýbrž melancholický. Fotky a povídání najdete u Iva na blogu.

Když jsem v roce 2001 prvně bral za dveře tovární haly nahoře v Košířích v Naskové, kde měl sídlit Seznam, dveře do obrovského domu byly zavřené. Hu! Co teď? Obešel jsem z jedné strany celý areál. Pod nohama mi křupal sníh. Bylo už po jedenácté, budu mít zpoždění na pohovor. Kudy se tam jenom chodí? Po pěti minutách svitla naděje -- zavřenými dveřmi někdo prošel. Pádil jsem ke dveřím, ale byly už zase zabouchnuté. Co teď?

Kde nepomůže síla, pomůže větší síla. Velké kovové dveře prosklené drátěným sklem zabouchnuté nebyly, jenom přimrzly. Po vystoupení z výtahu jsem si s pohledem na kapající chladící trubky řekl "welcome to the real world, Neo!". "Zde začíná síť," hlásala papundeklová věc na setmělé chodbě. Psychocesta.

Po zazvonění na dveře Seznam mi s úsměvem otevřel Martin. Šéf helpdesku je usměvavý dodnes, je jedním z asi sedmi lidí, co v Seznamu dodnes vydrželi a dnes se spolu s ostatními stěhují z tovární haly na Anděla. Kanceláře Seznamu byly oproti setmělé chodbě jako jiný, čistý svět. V zasedačce zvané "Nudle" mě Petr Šnajdr zkoušel z javascriptu, ale já jsem stále po očku koukal na Prahu. Praha pod sněhem byla v údolí a byla nádherná. Z tohoto úhlu se obvykle matička měst nefotí a je to škoda. Když jsem pak před dvěma a půl lety ze Seznamu odcházel, věděl jsem, že mi tenhle pohled bude sakra hodně chybět. Nejlepší je pozorovat to na podzim navečer, když se město pomalu rozsvěcí. Nebo za bouřky, když mraky někde jsou a jinde ne. Za ten půlrok, co jsem v Seznamu zpátky, jsem si to zase užíval, nejčastěji v kuchyňce při čekání, až voda na čaj začne bublat. Dnes jsem si to užil už opravdu naposledy. Zatímco jsem sypal papíry do koše a věci do krabic, po očku jsem ještě na ten výhled šilhal. V pondělí se sejdeme na Andělu v Radlické ulici. Takový výhled tam nebude, ale bude tam zase blízko na zmrzlinu.

trvalý odkaz